Architektura a koncept

V roce 2016 jsme našli toto ↑ místo u osady Kyselov, poblíž Vyššího Brodu v Jižních Čechách. Zamilování na první pohled. Nevypadá to, ale od pozemku je to „doprava" – na západ cca. 400m na sjezdovky Skiareálu Lipno (Lipno nad Vltavou). V okolí je spousta zaniklých zemědělských usedlostí, dokonce vesnic a nyní pár roztroušených domků. Zároveň nejde o nijak přírodně chráněnou oblast, to bychom si nedovolili. Tohle bylo TO místo. Vede na něj jen hodně špatná cesta, jsme dostatečně mimo civilizaci, ale zároveň v ní. Pozemek má cca 4.000 m2, půl louka, půl les. Zde jsme se rozhodli postavit Český soběstačný dům. Pokud Vás zajímá CO VŠECHNO se díky našemu domu zrodilo a PROČ to vlastně celé děláme, mluvíme o tom v separátních článcích. Tento už se věnuje skutečně technicky architektonickému konceptu Českého soběstačného domu a jeho vzniku.

Velice brzy se ukázalo, že skutečně komplexní a komfortní řešení energeticky soběstačných budov, od umístění na pozemku a volby materiálů, přes individualizovaný výběr technologií až po jejich vzájemné propojení a uřízení, je obecně (nejen v ČR) dost nedostatkovým zbožím a především velkou výzvou. Proto jsme si řekli, že by bylo užitečné cestou k našemu domu pomoci vytvořit generaci mladých lidí, kterým pomůžeme v obnovitelných zdrojích umět chodit alespoň o trochu lépe. Je to potřeba. A tak jsme uspořádali první ročník studentské architektonické soutěže Český soběstačný dům a sérii workshopů na Fakultě stavební ČVUT v Praze ↑. Zadáním prvního ročníku soutěže byl dům bez inženýrských sítí na našem pozemku a přihlásilo se k našemu překvapení skoro 200 studentů. Od té doby se soutěž každý rok s různými zadáními opakuje a prošly jí stovky studentů ze všech relevantních vysokých škol u nás. Už se nám v průběhu let přihlásili i studenti z Francie, Německa, Itálie, Portugalska. Stálo jim za to si zadání soutěže přeložit z češtiny. Klobouk dolů všem soutěžícím, soutěž je každý rok úmyslně fakt těžká. Co všechno studenti za ty roky navrhli můžete zdarma v plných verzích prostudovat tady. 

Zpátky k našemu domu. Když se usadil prach po prvním ročníku soutěže, bylo jasné, že tehdy ještě student, vítěz Vojtěch Lichý ↑ má fakt speciální talent. Riskli jsme to a oslovili ho, aby byl hlavním architektem a projektantem reálného Českého soběstačného domu, už žádná soutěž a virtuální realita. Vojta souhlasil.

Dva roky před samotnou stavbou jsme v Praze dali se všemi spolupracovníky a partnery dohromady vlastní testovací laboratoř ↑, do níž jsme umístili kompletně všechny páteřní technologie, s nimiž se počítalo do reálného domu. Byla to opravdu kompletní, poctivá příprava - ve své podstatě technologický vývoj. Bylo tam vše, včetně solárních panelů na střeše budovy, baterií, kotle, vodního hospodářství. Cílem bylo vše maximálně dopředu jedna ku jedné vyladit.

Architekta Vojtu jsme postupně začali obklopovat profíky na jednotlivé technologie. Toto ↑ je fotka z úplně první schůzky technického realizačního týmu. Kdybychom u toho stolu seděli dneska, asi bychom se tam už ani nevešli. Dohromady se na projektu podílelo a podílí cca. 40 lidí z různých oborů. Vojta Lichý mezitím dostudoval a s docela unikátní zkušeností z našeho projektu si s kolegy založil vlastní architektonické studio LICHÝ MIZERA ARCHITEKTI.



Poprosili jsme Vojtu, aby svou práci na našem domě popsal sám: „Příběh Českého soběstačného domu ukazuje, co všechno se dá udělat, když se najde nadšený člověk s jasným cílem. Velmi dobře si pamatuji, když jsem ještě jako student architektury do brzkých ranních hodin dodělával návrh pro první ročník soutěže Český soběstačný dům. Práce se vyplatila ve chvíli, kdy mi Pavel Podruh nabídl pracovat na realizačním návrhu domu. S radostí a respektem k příležitosti jsem nabídku přijal.

Navrhovat dům do volné a krásné krajiny je bezesporu velká odpovědnost. Dům musel zapadnout jak svým umístěním, měřítkem, tak materiálovým řešením. Od začátku realizačního návrhu bylo cílem pracovat s konceptem vesnického domu, avšak s principy současné architektury a jejími nadčasovými detaily. Již v tu chvíli jsme znali i technologické schéma domu. Tedy které zdroje energie budeme potřebovat pro ostrovní (off-grid) fungování a s tím související použití fotovoltaických panelů.“

Povolené máme na pozemku takto ↑ dva domky (každý 100 m2 v obdélném půdorysu, přízemí a podkroví). Začali jsme tím horním, abychom případně nedělali stejné chyby dvakrát a úplně upřímně, ten druhý dům možná ani nikdy nepostavíme, nic nás k tomu nenutí. Jedináček na pozemek nádherně sednul a tak by byla škoda tu harmonii narušovat. Uvidíme.

Architekt Vojta Lichý pokračuje: „Variant návrhu bylo nespočet. Z mého pohledu jsme však nalezli design, který je vyvážený, pokorný a skvěle spojuje interiér s krajinou. Kromě velkoryse zaskleného přízemí s exteriérovým stíněním, kompozice štítu se střechou o sklonu 50 stupňů, jsem pracoval především se zapuštěnou fotovoltaikou, tedy technickým řešením, které dovoluje v našem případě krásné celočerné fotovoltaické panely zcela zapustit do střechy a docílit minimalistického designu, který je pro dům stěžejní a dává mu jedinečnou identitu.“

A zase Vojta Lichý: „Prostorové uspořádání domu je poměrně jednoduché a racionální. V přízemí většinu plochy zaujímá hlavní obytný prostor spojený s venkovní terasou. Podlaží pak doplňuje technická místnost a toaleta. Největším oříškem bylo provedení rozměrného prosklení přízemí bez nadpraží. Tedy okna od podlahy ke stropu, což je i signifikantním prvkem celého návrhu."

V podkroví je umístěna koupelna a dvě ložnice.

Z hlediska stavební konstrukce se jedná o tradiční zděný dům s prostou krokevní soustavou. Mrkněte na kompletní balíček technických informací ↓

Kompletní architektonickou studii Českého soběstačného domu, včetně skladeb konstrukcí si můžete stáhnout ZDE.

Tuto ↑ architektonickou studii rozpracovanou do kompletní stavební dokumentace jsme odnesli na úřady a čekali na souhlas se stavbou. Jak se nám Český soběstačný dům podařilo povolit se můžete dočíst v celé separátní sekci zde. Neskutečné se nakonec stalo skutečným - jednoho dne přijel „pan Bagřík“ a začala nová kapitola. Velké díky patří všem, kdo pomáhali nebo jen drželi palce. Díky i těm, kteří nevěřili, také svým způsobem pomohli. Byla to neuvěřitelná štreka, dřina, slzy, pot, radost a uspokojení zároveň. Stálo to za to.

Zpět na rozcestník sekcí s kompletními informacemi 
o Českém soběstačném domě