Architektura a koncept

ARCHITEKTURA A VZNIK ČESKÉHO SOBĚSTAČNÉHO DOMU NA POZEMKU BEZ INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ



V roce 2016 jsme našli toto ↑ místo u osady Kyselov, poblíž Vyššího Brodu v Jižních Čechách. Zamilování na první pohled. Nevypadá to, ale od pozemku je to „doprava – na západ“ cca 400 m na sjezdovky v Kramolíně (Lipno nad Vltavou). V okolí je spousta zaniklých zemědělských usedlostí, dokonce vesnic a nyní pár roztroušených domků. Zároveň nejde o nijak přírodně chráněnou oblast, to bychom si nedovolili. Tohle bylo TO místo. Vede na něj jen hodně špatná cesta, jsme dostatečně mimo civilizaci, ale zároveň v ní. Pozemek má cca 4.000 m2, půl louka, půl les. Zde jsme se rozhodli postavit Český soběstačný dům. Zároveň rovnou plníme slib o open-source zveřejnění architektonické dokumentace k našemu domu, najdete jí na konci tohoto článku ve formě pdf.



Velice brzy se ukázalo, že skutečně komplexní a komfortní řešení energeticky soběstačných budov, od umístění na pozemku a volby materiálů, přes individualizovaný výběr technologií až po jejich vzájemné propojení a uřízení, je obecně (nejen v ČR) dost nedostatkovým zbožím a především velkou výzvou. Proto jsme si řekli, že by bylo užitečné cestou k našemu domu pomoci vytvořit generaci mladých lidí, která bude ve výsledku v obnovitelných zdrojích umět chodit alespoň o trochu lépe. Je to potřeba. A tak jsme uspořádali první malou studentskou architektonickou soutěž Český soběstačný dům a sérii workshopů na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Zadáním prvního ročníku soutěže byl dům bez inženýrských sítí na našem pozemku. Od té doby se soutěž každý rok s různými zadáními opakuje a prošly jí stovky studentů ze všech relevantních vysokých škol u nás a na Slovensku. Už se nám v průběhu let přihlásili i studenti z Francie, Německa, Itálie, Portugalska. Stojí jim za to si zadání soutěže přeložit z češtiny. Klobouk dolů všem, soutěž je každý rok úmyslně fakt těžká. Co všechno studenti za ty roky navrhli můžete zdarma v plných verzích prostudovat tady. 



Zpátky k našemu domu. Když se usadil prach po první soutěži, bylo jasné, že tehdy ještě student, vítěz Vojtěch Lichý má fakt speciální talent. Riskli jsme to a oslovili ho, aby byl hlavním architektem a projektantem reálného Českého soběstačného domu, už žádná soutěž a virtuální realita. A tak se doopravdy stalo.



Dva roky před samotnou stavbou jsme v Praze dali se všemi spolupracovníky a partnery dohromady vlastní testovací laboratoř ↑, do níž jsme umístili kompletně všechny páteřní technologie, s nimiž se počítalo do reálného domu. Byla to opravdu kompletní, poctivá příprava, ve své podstatě technologický vývoj. Bylo tam vše, včetně solárů na střeše budovy, baterií, kotle, vodního hospodářství. Cílem bylo vše maximálně dopředu jedna ku jedné vyladit.



Architekta Vojtu jsme postupně začali obklopovat profíky na jednotlivé technologie. Toto ↑ je fotka z úplně první schůzky technického realizačního týmu. Kdybychom u toho stolu seděli dneska, asi bychom se tam už ani nevešli. Dohromady se na projektu podílí cca 40 lidí z různých oborů a jednou je všechny pozveme do domu na společnou oslavu. Vojta Lichý mezitím dostudoval a s docela unikátní zkušeností z našeho projektu si s kolegy založil vlastní architektonické studio MLAA. Poprosili jsme Vojtu, aby svou práci na našem domě popsal sám:

„Příběh Českého soběstačného domu je svým způsobem unikátní počin, který ukazuje, co vše je dnes možné, když se najde nadšený člověk s jasným cílem. Velmi dobře si pamatuji, když jsem ještě jako student architektury do brzkých ranních hodin dodělával návrh pro první ročník soutěže Český soběstačný dům. Práce se vyplatila ve chvíli, kdy mi Pavel Podruh nabídl pracovat na realizačním návrhu domu. S radostí a respektem k příležitosti jsem nabídku přijal.

Navrhovat dům do volné a krásné krajiny je bezesporu velká odpovědnost. Dům musel zapadnout jak svým umístěním, měřítkem, tak materiálovým řešením. Od začátku realizačního návrhu bylo cílem pracovat s konceptem vesnického domu, avšak s principy současné architektury a jejími nadčasovými detaily. Již v tu chvíli jsme znali i technologické schéma domu. Tedy které zdroje energie budeme potřebovat pro ostrovní (off-grid) fungování a s tím související použití fotovoltaických panelů.“



Povolené máme na pozemku takto dva domky (každý 100 m2 v obdélném půdorysu, přízemí a podkroví). Začali jsme tím horním, abychom případně nedělali stejné chyby dvakrát a úplně upřímně, ten druhý možná ani nikdy nepostavíme, nic nás k tomu nenutí. Jedináček na pozemek nádherně sednul a tak by byla škoda tu harmonii narušovat. Uvidíme.

Architekt Vojta Lichý pokračuje: „Variant návrhu bylo nespočet. Z mého pohledu jsme však nalezli design, který je vyvážený, pokorný a skvěle spojuje interiér s krajinou. Kromě velkoryse zaskleného přízemí s exteriérovým stíněním, kompozice štítu se střechou o sklonu 50 stupňů, jsem pracoval především se zapuštěnou fotovoltaikou, tedy technickým řešením, které dovoluje v našem případě krásné celočerné fotovoltaické panely zcela zapustit do střechy a docílit minimalistického designu, který je pro dům stěžejní a dává mu jedinečnou identitu.“

 

Při prvotním bádání jakým způsobem zapracovat zdroj solární energie do architektury domu se nabízely dvě varianty. Jednou z nich byla fotovoltaická krytina (tašky), která bude v budoucnu jistě velmi využívaná, ale v té době nás nepřesvědčila svou dostupností a cenou. Zvolili jsme druhou variantu, tedy vytvořit skladbu střechy tak, aby fotovoltaické panely bylo možné zapustit za závětrnou lištu oplechování štítu a pokrýt jimi střechu od kraje ke kraji. Již na začátku tvorby studie jsme vybrali celočerný fotovoltaický panel s jehož typizovanými rozměry jsme pracovali dále. Na řešení střechy se zakomponovanými solárními panely se nás ptá hodně lidí a tak si zde můžete stáhnout finální výkres daného detailu a třeba se nechat inspirovat ↓.

 

Zde si můžete stáhnout PDF výkresu střechy: Stáhnutí PDF střechy

 

A zase Vojta Lichý: „Prostorové uspořádání domu je poměrně jednoduché a racionální. V přízemí většinu plochy zaujímá hlavní obytný prostor spojený s venkovní terasou. Podlaží pak doplňuje technická místnost a toaleta. V podkroví je umístěna koupelna a dvě ložnice. Z hlediska stavební konstrukce se jedná o tradiční zděný dům s prostou krokevní soustavou. Největším oříškem bylo provedení rozměrného prosklení přízemí bez nadpraží. Tedy okna od podlahy ke stropu, což je dalším signifikantním prvkem návrhu.

 

Český soběstačný dům je dílem, kde jsme zkoušeli nevyzkoušené, což je samozřejmě vždy risk. Zároveň je to ale skvělé, protože jsme tím zodpověděli spoustu otázek a posunuli se zase o malý kousek dopředu. A to je přesně to, co mě osobně na práci architekta baví. Zkušenosti z návrhu Českého soběstačného domu se mi samozřejmě hodily i u dalších návrhů rodinných domů, které v naší architektonické kanceláři (www.mlaa.cz) tvoříme. Stavba je bezesporu vždy o spojení těch správných lidí, které jejich práce na díle musí bavit. Jakmile člověk začne tvořit řešení, které se vymyká zažitému, tak to platí dvojnásob. Myslím, že všichni zúčastnění dali do stavby Českého soběstačného domu své maximum a děkuju jim za to.“

 

Zde si můžete stáhnout PDF dokumentace domu: PDF dokumentace domu



Neskutečné se stalo skutečným a jednoho dne přijel „pan Bagřík“. Do základů jsme hodili Japonské jeny (proč?), tak snad přinesou štěstí. A takto to dopadlo po skoro dvou letech stavby dopadlo! -> galerie hotového domu!

Neustále se děje něco zajímavého!
Přihlašte se k odběru novinek a budete vždy v obraze.