Realizace

Český soběstačný dům jsme postavili zde - na místě, kam skutečně nevedou žádné inženýrské sítě. Dům si tak sám vyrobí veškerou potřebnou elektrickou energii ze slunce, uloží si ji v bateriích a následně spotřebuje. Zachytí maximum dešťové vody, splachuje s ní a po přečištění využije i třeba ve sprše. Nezbavuje se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom se v něm zdravě dýchá a žije. Snažíme se v něm žít v symbióze s přírodou, ale je zároveň jasné, že to vždy může jít ještě lépe. Stavbu domu jsme připravovali celé 4 roky a buď jsme měli štěstí, nebo jsme spíš každého utahali naivním entuziasmem. Každopádně se nám podařilo nápadem domu nadchnout docela široký tým opravdu špičkových odborníků a nadšenců z akademické i soukromé sféry a s nimi jsme ho doslova vydupali ze země.

Sdílíme co můžeme

Dílčí technické principy a řešení Českého soběstačného domu se jednoznačně dají využít pro rekonstrukce i novostavby v běžně „připojené“ zástavbě. Právě proto jsme od začátku plánovali veřejně a zdarma sdílet veškerou technickou dokumentaci našeho domu. Sdílet zkušenosti, nápady, kreativitu, nadšení a touhu po poznání nám přijde přirozené. Dává to smysl. Dokumentaci tedy skutečně najdete rozdělenu do jednotlivých tematických sekcí zde ↓

Naše letité snažení k nám cestou přiválo mnoho zajímavých lidí, kteří se také různými způsoby snaží o šetrnější život. Otevřeně jsme vyzpovídali několik z nich a zaznamenali tyto rozhovory do knihy Český soběstačný dům. Na 336 stránkách jsme také detailně popsali vznik našeho domu, volbu jednotlivých technologií a vytvořili obsáhlý, praktický komentář k suché technické dokumentaci. Nechybí ani naše vlastní úvahy, ponaučení, pokusy a omyly. Tuto knihu jsme psali prakticky celých 8 let vlastním životem. Více se o ní dozvíte zde ↓

Nakonec, sdílíme i reálný Český soběstačný dům. Na pár dní ho může mít jen pro sebe úplně každý. Říkáme tomu "návštěva" a zveme na ní i Vás. Jediné co za to chceme je symbolický příspěvek či drobnou fyzickou, pracovní pomoc kolem nebo uvnitř domu. Nostýchejte se nám ozvat, pokud máte chuť dům zažít. Stačí, když vyplníte tento formulář a my Vám následně vymyslíme vhodný termín ↓

Nemyslíme si, že jsme vytvořili nějaký samospasitelný ideál udržitelnosti nebo ekologie. Výsledek je ale to nejlepší, co jsme společnými silami dokázali vymyslet a realizovat s vypětím všech fyzických, mentálních a finančních sil co máme. Kromě těch nejspecializovanějších prací jsme na domě také většinu práce oddřeli sami, aby to bylo poctivé od A do Z, bez jediné koruny z dotací či grantů. Je samozřejmé, že Český soběstačný dům ve výsledku není 100% soběstačný ve všem, není rozhodně dokonalý, ani si na to nehraje. Jsme ale extrémně vděční, že jsme to dotáhli a můžeme tak všechny úspěchy i neúspěchy sdílet s vámi. Od roku 2016 je naše motivace pořád stejná: Snažíme se z našeho domku na samotě u lesa pomáhat zvýšit v Česku počet staveb v různé míře energetické soběstačnosti a zdrojové šetrnosti.

Jak to celé začalo

Na začátku bylo toto ↑ místo u osady Kyselov, poblíž Vyššího Brodu v Jižních Čechách. Zamilování na první pohled. Nevypadá to, ale od pozemku je to "doprava" – na západ, cca. 400 m na sjezdovky v Kramolíně (Lipno nad Vltavou). V okolí je spousta zaniklých zemědělských usedlostí, dokonce vesnic a pár roztroušených chat. Zároveň nejde o nijak přírodně chráněnou oblast, to bychom si nedovolili. Tohle bylo TO místo. Dostatečně mimo civilizaci, ale zároveň v ní. Náš pozemek má cca 4.000 m2, půl louka, půl les. Tady jsme se rozhodli postavit Český soběstačný dům. Na mapách jej najdete zde.

Velice brzy se ukázalo, že skutečně komplexní a komfortní řešení energeticky soběstačných budov, od umístění na pozemku a volby materiálů, přes individualizovaný výběr technologií až po jejich vzájemné propojení a uřízení je v Česku dost nedostatkovým zbožím a především velkou výzvou. Proto jsme si řekli, že cestou k našemu domu můžeme pomoci vytvořit generaci lidí, kteří v obnovitelných zdrojích budou umět chodit alespoň o trochu lépe. Je to potřeba. A tak jsme uspořádali první malou studentskou architektonickou soutěž Český soběstačný dům a sérii workshopů na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Zadáním soutěže byl dům bez inženýrských sítí na našem pozemku. Co studenti navrhli, můžete vidět tady. Od té doby se soutěž s různými zadáními několikrát zopakovala a prošly jí stovky studentů ze všech vysokých škol u nás a na Slovensku. Klobouk dolů všem účastníkům, koncipujeme soutěž úmyslně fakt těžkou.

Když se po první ročníku soutěže usadil prach, bylo jasné, že tehdy ještě student Vojtěch Lichý má fakt speciální talent. Riskli jsme to a oslovili ho, aby byl hlavním architektem a projektantem toho našeho budoucího skutečného Českého soběstačného domu. A tak se doopravdy stalo.

Vojtu jsme postupně začali obklopovat profíky na jednotlivé technologie. Toto ↑ je fotka z úplně první schůzky technického realizačního týmu. Prvním expertem v našem projektu byl Michal Klečka, specialista na lithiové baterie a solární elektrárny. Asi ho náš nápad docela chytl a tak následně s kolegou Pavlem Fajmonem vymysleli celý systém energetiky do našeho domu. Nebýt ale toho, že jsme v této fázi narazili na Tomáše Vocílku, nikdy bychom to asi v této sestavě nedoklepli. Tomáš Vocílka má letité a hluboké zkušenosti s realizacemi ostrovních elektráren, tím pádem zbytek týmu v mnoha detailech opravil, posunul a hlavně přinesl ruce, které dokázaly celou energetickou koncepci skutečně poskládat. Tým se postupně rozšiřoval a kdyby u toho stolu dnes seděli všichni, kteří s domem pomohli, asi bychom se na fotku už ani nevešli. Dohromady se na projektu podílelo a podílí cca 40 lidí z různých oborů. Vojta Lichý mezitím dostudoval a s docela unikátní zkušeností z našeho projektu si s kolegou založil vlastní architektonické studio LICHÝ-MIZERA ARCHITEKTI.

Povolené máme na pozemku dva domky (každý 100 m² v obdélném půdorysu, přízemí a podkroví). Začali jsme tím horním, abychom případně nedělali stejné chyby dvakrát. Do druhého se dost možná ani nikdy nepustíme, zdá se nám, že jeden takto prostě stačí. Docela dlouho jsme ladili architekturu, dostali jsme spoustu instrukcí a podmínek od úřadů, kterými jsme se při navrhování museli řídit. Získat stavební povolení byl velmi palčivý a dlouhý proces, přecijen jde o poměrně netypický projekt. Nakonec se ale po 4 letech úřadování skutečně podařilo ↓. Hurá!

Dva roky před samotnou stavbou jsme v Praze vytvořili vlastní testovací laboratoř ↓, do níž jsme umístili všechny páteřní technologie s nimiž jsme do reálného domu počítali. Bylo to opravdu komplet, včetně solárů na střeše budovy, baterií, kotle, vodního hospodářství. Cílem bylo vše maximálně dopředu jedna ku jedné připravit a vyladit. Po zkušenostech z testů jsme se rozhodli, že dům bude primárně fungovat analogově, tak aby ho dokázal servisovat i "lokální elektrikář" s pouze drobnými prvky tzv. chytré domácnosti jako funkční, nezávislou nadstavbou.

Následně jsme po 4 letech příprav konečně začali s výkopovými pracemi a stavbou prvního domu. Technicky by to šlo dříve, ale toho papírování bylo opravdu hodně. Přijel "pan Bagřík" a neskutečné se začlo stávat skutečným. Náš sen se začal plnit.

Stavba a technologie

Stavba Českého soběstačného domu má 81,27m2 obdélný půdorys a 116m2 obytné plochy v přízemí a podkroví. Je umístěna v roztroušené zástavbě Hodslavského potoka, poblíž lyžařského areálu Kramolín u Lipna nad Vltavou na pozemku o rozloze cca. 4.000 m2, půl louka, půl les. Na pozemku máme povoleny dva totožné domy - nejprve jsme postavili první, abychom nedělali případné chyby dvakrát. Nakonec se ale ukázalo, že druhý už by byl nadbytečný a tak jsme od jeho stavby prozatím upustili.

Půdorys přízemí a půdorys podkroví↓

Naším cílem bylo navrhnout malý, poctivý domek s dlouhou životností. I proto jsme se rozhodli pro ověřenou celokeramickou variantu. Obvodové zdi domu jsou z broušených cihel Porotherm T-profi plněných izolační vatou. Vybrané cihly minimalizují spotřebu energie domu a pomáhají udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí z České republiky. Vnitřní příčky jsou z pálených cihel Porotherm AKU a použili jsme dřevo hliníková okna Internorm s izolačními trojskly. V Českém soběstačném domě se také široce uplatnily materiály Isover pro izolace základů, fasády, podhledů, podkroví a podlah. Celková tepelná ztráta našeho domu je cca. 6,5 Kw, počítáno dle normy lokace při -18 stupňích celsia. Dále jsme použili i fasádní systém s chytrou omítkou, hydroizolace a podlahové hmoty Weber či sádrové omítky Rigips. Ano, úmyslně jsme nepostavili pasivní dům, jsme na nízkoenergetickém standardu, nemáme uprostřed louky a lesa rekuperaci a ano mohla to být dřevostavba nebo třeba slamněný dům, 3D vytisknutý dům z plastového recyklátu či earth-house. Důležité je říct, že skladba technologií našeho domu by ale dokázala úplně stejně fungovat v jakémkoliv zmíněném typu domu.

Volba jednotlivých technologií v domě se řídila především podle předpokládané spotřeby elektrické energie, která je u domu nezávislého na inženýrských sítích klíčová. Koncept energetiky navrhli Michal Klečka a Pavel Fajmon ze společnosti GWL. Tento koncept ještě hodně vylepšil, dotáhl a poté i zrealizoval Tomáš Vocílka z Asolar s.r.o. Jediným zdrojem elektřiny domu je vlastní fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 15 kWp, doplněná velmi trvanlivým a kvalitním lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm s kapacitou 22 kWh. Standartní fotovoltaické panely jsou zabudované v celé ploše jižní části sedlové střechy v klasické dvouplášťové skladbě s provětrávanou mezerou. Zatímco celá jižní střecha je pokryta solárními panely, na té severní jsou černé keramické tašky Tondach. Dům primárně funguje analogově s pouze drobnými prvky tzv. chytré domácnosti jako funkční, nezávislou nadstavbou. 

V období dostatku slunečního osvitu (půlka března až půlka listopadu) je elektřina ze solárních panelů využita i k ohřevu vody v 1000l akumulační nádrži. Vytápění a ohřev teplé užitkové vody v zimních měsících pomáhá zajišťovat kotel na pelety Pelematic Condens od společnosti Okofen. Průměrná spotřeba peletek v Českém soběstačném domě je max. 600 kg ročně.

Prioritou návrhu vodního hospodářství bylo minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku. Proto zadržujeme dešťovou vodu v podzemní nádrži o objemu 16 kubíků a maximálně ji v domácnosti využíváme. Dešťovkou po přečištění splachujeme, pereme částečně se s ní i sprchujeme. Při nedostatku dešťové vody dokáže systém automaticky přepnout dešťové okruhy na pitnou vodu z vrtu, zatím to ale nikdy nebylo potřeba. Odpadní vody jsou čištěny biologickou čistírnou a dále vsakovány na pozemku, čímž se koloběh vody uzavírá. Celý vodní management domu navrhla a zrealizovala společnosti Envi-Pur.

Mnohem hlubší pohled do fungování Českého soběstačného domu a filozofie jeho obyvatel můžete získat z knihy Český soběstačný dům: Výprava za možnostmi šetrnějšího života. Najdete tam kromě jiného i komentovanou technickou dokumentaci celého domu - všechny technologie a materiály, včetně chyb a omylů. Jsou tam ale i objemné rozhovory s lidmi, kteří se velmi intenzivně a inspirativně snaží o šetrný provoz svých vlastních domácností. Do kompletní technické dokumentace našeho domu ovšem můžete nahlédnout i bez knihy a to zdarma zde na našem webu. Nakonec tím nejlepším způsobem, jak Český soběstačný dům poznat a prozkoumat je jeho reálná návštěva. Přijeďte a zažijte dům na vlastní kůži.

↓ Retrospektivní fotogalerie od finále po začátek stavby ↓